Letošní horké léto máme již definitivně za sebou. Dny se výrazně zkracují a teploty v noci klesají. Je to právě začátek října, kdy se stejně jako příroda i naše sbírka bonsají rozehrává širokou paletou barev od žluté až po hnědočervenou. V každé sbírce bonsají, by neměly chybět dřeviny s výrazným podzimním zbarvením. I když upřednostňujeme jehličnaté dřeviny, každý, byť jen jediný vybarvený listnáč, je jakousi perlou v naší podzimní kolekci bonsají.
Mnozí z nás ani netuší co způsobuje a jak lze ovlivnit podzimní zbarvení. Všichni jistě víme, že zelené zbarvení listů je způsobeno chlorofylem. Ten v době vegetace zachycuje sluneční energii a díky fotosyntéze vytváří látky důležité pro stavbu rostliny. Není to ale jen chlorofyl, který je v listech obsažen. Je v nich i několik žlutých a oranžových barviv. S odcházejícím létem klesá aktivita fotosyntézy a pomalu se začíná rozkládat i zelený chlorofyl. Ten uvolňuje místo pro žlutá a oranžová barviva, která se nazývají karatenoidy. Tato barviva jsou proti rozkladu podstatně odolnější a zůstávají proto v listech i po rozkladu chlorofylů.
I takové barvy dokáže
"namalovat" malíř podzim.
Japonský javor ze sbírky bonsai centra Schinznach Švýcarsko. Foto: časopis Natur und
Mensch, Pius Notter
Ale kde se vzala červená? Mezi bonsajisty jsou oblíbené červenolisté kultivary javorů - Acer palmatum Atropurpureum, Deisho, Seigen aj. Jejich červené zabarvení způsobují barviva antokyany, která jsou u těchto kultivarů obsažena v takové míře, že jsou viditelná po celou dobu vegetace. Jiné rostliny barvící se na podzim do červena mají těchto barviv podstatně méně a jsou viditelná až v době rozkladu chlorofylu. Každá rostlina, každý strom má jednotlivých barviv rozdílná množství a výsledné zbarvení je výsledek jakéhosi smíchání obsažených barev. Vznikají nám tak různé škály od žluté až po červenohnědou.
Počasí pozdního léta má značný vliv na vybarvení našich bonsají. Pozorní pěstitelé jistě ví, že ne každým rokem je podzimní krása stejná. Jsou to dva faktory, které přispívají pestřejšímu vybarvení listů - intenzita slunečního záření a chlad. Ne však mráz, ten způsobuje narušení tvorby především červených barviv. Rovněž deštivé počasí není příznivé. Závislost chladu a intenzity slunečního osvětlení na zbarvení můžeme nejlépe pozorovat na velikých javorech, kde se listy na exponovanějších částech koruny lépe vybarvují než ty zastíněné.
Délka dne i teploty podzimu jsou velice podobné jaru. Pro obě roční období platí téměř stejná pravidla při ošetřování. Bon- saje mají také podobně intenzivní barvy jako na jaře, kdy se o krásu postarají květy. Na podzim je to zase vybarvení listů.
Návody a tipy:
- podzimním umístěním bonsají na slunečné stanoviště podpoříme lepší vybarvení listů a kvalitnější vyzrávání letorostů.
- mírné sucho a ochrana před deštěm v době vybarvování prospěje.
- pozor, je nejvyšší čas odnést ze zahrady pokojové bonsaje
" JAK TO DĚLÁM JÁ ... Podzim je tu a s ním i poslední úpravy a práce na mé zahradě. Čeká na nás ještě odklízení spadaného listí, poslední úpravy trávníku, vyčištění skalky a důkladné zalití dřevin. U mne bonsaje přezimují vyklopené z misek s kořenovými baly zahrnutými ve volné půdě. K tomuto uložení nám velice dobře poslouží přes zimu nevyužité záhony po letničkách nebo třeba i po sklizené zelenině. Záhony je důležité dobře zrýt a odstranit zbytky posledních plevelů. Kořenové baly bonsají pak zahrnuji tak, aby povrch substrátu bonsaje byl na stejné úrovni s povrchem půdy záhonu. Půdu lehce přimáčkneme ke kořenovému balu, podobě jako když sázíme kontejnerované rostliny. Nakonec zbývá jen bonsaje důkladně zalít, aby půda záhonu lépe přilnula ke kořenovému balu. S těmito pracemi začínám teprve po opadu listů, případně až před příchodem prvních silnějších mrazíků. Je mnoho způsobů zimování, ale každý pěstitel se snaží podle svých možností nalézt ten nejvhodnější, který jemu osobně vyhovuje.Říjen je rovněž měsícem, kdy po opadu listů můžeme použít zimní postřik proti přezimujícím škůdcům. Počátkem října můžeme ještě sestříhat letošní výhony borovic až na několik párů jehlic. Podpoříme tak tvorbu nových pupenů, které nám na jaře pomohou při zahušťování. Na co bychom neměli zapomenout, je především vyčištění jehličnanů od starých jehlic, především u borovic. Staré rozkládající se jehlice jsou často zdrojem nákazy rozličných houbových chorob. Odstraňování starých jehlic je vhodné i u rostlin pěstovaných ve volné půdě, pokud nám to ovšem rozměry rostliny dovolí. Staré jehlice je nejlépe spálit, založením do kompostu by se právě kompost mohl stát zdrojem infekce. Po zazimování bonsají pak nezbývá než nedočkavě očekávat tak vzdálené jaro ... V ŘÍJNU Jiří VOCHOZKA, Suchdol nad Lužnicí |